UKÁZKA 2 Z ROKU KOZY

Víte, co vážně nesnáším? Při čem mi vážně tečou nervy? Je to ten okamžik, kdy se dostanete ve frontě v supermarketu k pásu a máte na něj vyskládat svůj nákup. Sotva vyložíte půlku svých věcí z košíku, tak se nějaká inteligentní duše, stojící ve frontě za vámi, rozhodne, že musí také co nejdříve svůj nákup vyházet na pás, protože má zřejmě pocit, že pás je tramvaj, která jí ujede, a tak začne házet své zboží mezi vaše zboží. Nevím, co je to za módní výstřelek, ale skoro vždycky se takový Einstein najde. Lidi jsou fakt tupci.

A přesně tahle věc se mi dneska stala v místním obchodě. Nějaká pipka, vypadající jako kdyby si právě odskočila z módního mola, začala házet svůj nákup přímo na ten můj (ne vedle, ale rovnou na něj!). Hrozně mě to vytočilo. Nevím, co ta paní má v mozku, ale zřejmě to nic hezkého nebude. Vzteky jsem popadl takový ten plastový kolík, kterým se odděluje na pásu nákup, začal jsem s ním paní tlouct a při tom křičel: „Ty slepice vymaštěná, vrať se do kurníku!“ No dobře, přiznávám, že trochu přeháním. Ve skutečnosti jsem ji ani nemlátil kolíkem, ani na ni nepříčetně neřval, ale v duchu jsem si to jen představoval. Nevím, co je horší, jestli být hysterický cholerik, anebo neprůbojný slaboch. Nakonec jsem se ukázal jako obojí, protože aniž bych té paní něco řekl, tak jsem popadl oddělovač nákupů a vztekle jím na páse rozdělil naše nákupy. Paní na mě vyděšeně zírala, protože jsem musel vypadat jako nějaký psychopat, co zrovna utekl z psychiatrické léčebny.

Jenže tím to celé v žádném případě nekončí. Když totiž absolvujete tohle inferno, čeká vás vrchol celého nakupování – skládání nákupu do tašky. Jde o boj s časem. Jakmile nejste dostatečně rychlí, jste v koncích. Tahle disciplína by se klidně dala zařadit mezi sporty na olympiádě, vedle běhu na sto metrů a závodů v cyklistice. Ve všech případech totiž rozhoduje rychlost. Někdy mám pocit, že je snazší dokončit triatlon, než v dostatečně správném čase naházet nákup do tašky, přitom zaplatit a následně přijmout vrácené peníze zpět. A já, ač jsem do toho dal všechny své síly a mrštnost, až ze mě stříkal pot, jsem opět, ostatně jako skoro vždy, tenhle moderní triatlon projel. Takže než jsem stačil nastrkat svůj nákup do tašky, pokladní už k němu začala házet zboží zákazníka, co stál za mnou. V tomto případě té zmalované pipky, kterou jsem pár minut předtím málem knokautoval. A její nákup, který jsem před chvílí vztekle oddělil, skončil opět mezi mými věcmi. Chvíli jsem si představoval, jak tentokrát řvu na tu krávu za pokladnou, pak jsem naštvaně naházel zbytek nákupu do tašky a raději se rychle vydal pryč. Nervózní, zpocený a psychicky i fyzicky totálně vyčerpaný.

Když jsem pak přišel domů a vyndával nákup z tašky, zjistil jsem, že v něm je i jedno balení rybích prstů a krabička s dámskými tampony. Zřejmě to patřilo té náně, co stála ve frontě za mnou. Dobře jí tak! Přiznám se, že jsem to v tu chvíli pokládal za takovou moji malou výhru. Někdo v triatlonu vyhrává medaile, já vybojoval rybu a tampony.

Když ke mně přišla večer Doubravka, uvítal jsem ji teplou večeří. Hádejte, co jsme měli? Ano, správně, pochutnali jsme si na rybích prstech. A během večeře si Doubravka všimla, že na mojí kuchyňské lince leží krabička s dámskými tampony. Zakuckala se tak, že jí kousek rybího prstu vyletěl zpátky na talíř. A tak jsem jí začal vysvětlovat, co se mi dneska přihodilo, což ji tak rozesmálo, že tentokrát vyprskla džus rovnou na mě.

„Ty jsi první chlap, co v obchodě ukradl dámské vložky,“ smála se Doubravka.

„Ale já je neukradl!“ bránil jsem se.

Doubravka se celou tou věcí hrozně bavila. „Ty, Adame, a budeš je potřebovat?“

„Ne, nebudu,“ odsekl jsem.

„A myslíš, že si je můžu vzít?“

Kývl jsem, ať si ty ukradené tampony nechá, a přitom jsem přežvykoval ukradený rybí prst.

„Teda, já mám toho nejlepšího kluka na světě! No, která holka se může pochlubit tím, že dostala od kluka jako dárek krabičku tamponů?!“

Nejdřív jsem se zaraženě na Doubravku podíval a pak jsme oba společně vyprskli smíchy. Protože ať vás ten den naštve cokoliv, vždycky se tomu nakonec zasmějete. Zvlášť, když máte tu nejlepší holku na světě.

 

 
TOPlist